Original Paintings / Originální obrazy / Gemälde
Art creation / Autorská umělecká tvorba
AEZ knihy "Středočeské ateliery (1)" - 2008 

/ISBN 978-80-85868-82-1/

Alena Ertlová je malířka. Patří k výtvarnicím, které se nechávají vést při své tvorbě kombinací emocionální intuice a tvarné  zkušenosti. Dává jednoznačně přednost práci s barvou, ejím vrstvením, používá nahodilostí vzniklých struktur, mísení barevných tónů do jemných ploch. Vytvářené práce se vyznačují senzitivitou a lyričností. Přesto, že jí vůbec nejsou vlastní vizuálně narativní přepisy skutečnosti a obrazová plocha je řešena abstraktní formou, je dílo vždy výsledkem inspirovaným reálným zážitkem nebo zkušeností.

Alena Ertlová abstrahuje a zjednodušuje, odděluje nepodstatné od podstatného. Zajímá ji hranice mezi viděným a neviděným a dobírá se vlastní uměleckou cestou existence estetického podvědomí k tomu, co má předložit jasné sdělení. Zabývá se kresbou, malbou a v devadesátých letech ještě také textilem. Středního všeobecného vzdělání se jí dostalo na kolínském gymnáziu v letech 1980 – 1984, poté odchází do Prahy, kde si osvojuje speciální vědomosti a poznatky teoretické i praktické pro profesionální uměleckou činnost na střední výtvarné škole Václava Hollara. Po ukončení této školy se dočasně na šest let přesunula do Liberce, kde v letech 1988 – 1994 žila a také se účastnila různých výtvarných setkání (jako např. Liberecké terasy). Do Kolína, místa svých středoškolských studií, se vrací v roce 1996 a od té doby je zde činná pedagogicky na Základní umělecké škole Františka Kmocha. Díky svému působení výtvarného pedagoga je samozřejmě nucena hledat atraktivní přístupy k výtvarné práci pro své žáky, a logicky se tak často vydává cestou výtvarných experimentů, ověřování estetičnosti funkcí různých technik a výtvarných materiálů. Experiment se tak začlenil i do její volné umělecké praxe. Pracuje s asfaltem, voskem, se zatíráním barvy do strukturovaného podkladu malby nebo s opalováním nanesené barevné vrstvy. Kromě uvedených znaků se setkáváme u Ertlové se soustředěností, s níž se vyrovnává se zpracovávaným aktuálním tématem, která vede k cykličnosti a seriálnosti prací. Úmysl vyčerpat možnosti jednoho tématu ze všech možných úhlů dala vzniknout jejím cyklům, z nichž můžeme uvést cyklus Rozhraní (2005).

Rozhraní představují nefi gurativní prostory využívající jemných struktur a barevných náznaků ve zjednodušené barevnosti, preferující šedou plochu dynamizovanou kompozičně i citlivým nanášením barvy. Rozhraní je pro autorku, jak sama říká, místem setkání i střetů věcí nejen fyzických, ale i pocitů. Je linkou mezi oblohou a polem, chvílí mezi dnem a nocí, okamžikem mezi teď a potom, tady a tam. Rozhraní je místem, plochou, barvou, pocitem. S barevnou chladnou čistotou Rozhraní kontrastuje cyklus Mihnutí (2006). Alena Ertlová zde pracuje olejem a akrylem, tentokrát ale s teplými valéry rumělek a oranží. Obrazová plocha je překrývána rastrovanými sítěmi barevných bodů a práce jsou výrazně v expresivně abstraktní formě. Mihnutí něčeho před něčím, minutí jednoho okamžiku s druhým, jedné zkušenosti s jiným zážitkem. Mihnutí je kontrastem dvou různých pocitů, dvou různých kvalit, není jedna horší než druhá a obě mají svůj význam a důležitost. To je myslím ona snaha typická u Ertlové, s níž chce vyjádřit reálnou skutečnost. Vyjádřit ji a sdělit, ale v její obecné platnosti, nikoliv cestou jednoduchého opisu.

Ertlové práce nejsoučasnější jsou formálně věrny jejímu předchozímu způsobu hledání. Plátna pojednává olejem a asfaltem s tím, že si je dobře vědoma toho, že se nové kvality dobere nejenom v barevnosti, ale i v materiálové tenzi použitých složek. Ulpívavost a stabilní řád asfaltové hmoty proti těkavosti efemérních barevných chvění olejů. Srovnáme-li dosavadní dílo Aleny Ertlové v celé jeho časové posloupnosti, zjistíme, že se jeví jako systematické a rozvíjí se sice různými obsahy a formami, ale ponechává si stále ony znaky vyjádření zvláštní senzitivity a mluví vlastně stále jedním čistě výtvarným jazykem o tom, co žijeme a zažíváme.

Přes uzavřenost Aleny Ertlové vůči veřejné prezentaci vlastní umělecké práce jsme měli přece jen možnost se s výsledky jejích snah setkávat průběžně od roku 1996 v Kolíně (Písmo ve výtvarném umění). Pak od roku 2004, kdy se stala členkou Středočeského sdružení výtvarníků, na každoročních členských výstavách tohoto uskupení v krajské Rabasově galerii v Rakovníce nebo v jiných českých městech.

ALENA ERTLOVÁ –  1965, Zvolen
STUDIUM 
1980–1984 Gymnázium Kolín;
1984–1987 Výtvarná škola Václava Hollara, Praha;
1988–2008 ve svobodném povolání;
1988–1994 žije v Liberci, účastní se zde výtvarných setkání, jako např. Liberecké terasy.
Od roku 1996 působí jako výtvarná pedagožka Základní umělecké školy Františka Kmocha v Kolíně.
Od roku 2004 je členkou Středočeského sdružení výtvarníků.

VÝSTAVY
1996 Písmo ve výtvarném umění, Regionální muzeum Kolín;
2003 Symboly,  Galerie Na Roštu, Kolín, Bylo nás deset, Galerie V Zahradě, Kolín;
2004 Středočeské sdružení výtvarníků, Rabasova galerie Rakovník;
2005 Rozhraní, Galerie Naivní anděl, Kolín, Středočeské sdružení výtvarníků, Rabasova galerie Rakovník, Kouřim;
2006 Středočeské sdružení výtvarníků, Rabasova galerie Rakovník, Salon kolínských výtvarníků, Regionální muzeum Kolín;
2007 Středočeské sdružení výtvarníků, Rabasova galerie Rakovník, Kladno, Středočeské sdružení výtvarníků, Galerie G, Olomouc;
2008 Mladá Boleslav.

Original Paintings / Originální obrazy / Gemälde
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one